King
King je nejlepší hra na světě. Vymysleli jsme ji sami, když nám bylo velmi málo let-průměrně bych tipovala tak kolem jedenácti. Hráli jsme
ji vždy jen v Malé Hraštici. Jinde pro nás neměla to pravé kouzlo, ale vy si ji jistě vychutnáte i na nějakém ošklivějším místě.
Na hru potřebujete několik lidí, minimálně deset (zkoušeli jsme hrát i ve třech, ale nějak to nebylo ono...) a ohraničený les nebo nějaký podobný
prostor-musíte poznat, kde končí území, ne němž se hraje-ostatně jako u většiny her.
Lidé se rozdělí na dvě vyrovnaná družstva. Určí jednoho ze svého středu. Ten dostane funkci krále (drsněji-kinga). Ostatní představují jeho vojsko.
Každé družstvo se odebere na jednu stranu lese (území) a označí vězení-nějaký strom či keř, kterého se věznění budou muset držet.
Zapískáním (hlasitým ječením) se odstartuje hra. Týmy si navzájem snaží pochytat vojáky. Chycením za kotník či zápěstí zajmete protivníka.
Pokud se zajmete navzájem, střihněte si. Když někoho chytíte, odvedeteho do vězení. Z vězení se osvobozuje stejným způsobem jako se
zajímá za zápěstí či kotníky.
King má speciální funkci. Původně celou hru seděl ukryt a vybíhal až na závěr, ale nikoho nebavilo trčet dvacet minut ve vlhké díře pod
mechem, a i nejslabší záhy pochopili, že být KING není žádná pocta. Proto král chytá celou dobu. Osvobozovat smí ovšem až tehdy, když všichni jeho
vojáci bručí ve vězení a naopak-sám smí být zajat až jako poslední. Odchycením vládce hra končí. My jsme se obvykle snažili odvést potupně poražené
družstvo do tábora. Obvykle se nám to nezdařilo.
Pozn.: Skákání po kotnících bývá velmi brutální.
zpět na hry