Diskuse na téma tuhý nebo pevný nebo tuhý a pevný
nebo tuhý, ale ne pevný, neboli nepevný
Zde a v tuto chvíli mohu říci, že v neposlední ba i v poslední řadě chemických publikací se začala asi od 70. let minulého století směšovat přídavná jména tuhý a pevný nebo dokonce nahrazovat tuhý pevným. Je zarážející, že tomuto nežádoucímu vývoji podlehají i celebrity současné chemické společnosti. Uvedu několik absurdit vyplývajících z matení těchto pojmů.
Terminologická necitlivost se projevuje např. při inovovaném pojmenování skupenského stavu skupenství pevné místo tuhé, látky pevné místo dřívějších tuhých. Podvědomě musíme přece vnímat, že tato slova nejsou synonymy, že je mezi nimi rozdíl a že žádné z těchto slov není v našem jazyce zbytečné.. S jistou dávkou nostalgie můžeme vzpomínat na nesporné autority prof. Votočka, Brdičky a dalších stálic na chemickém nebi, které respektovaly významový rozdíl mezi slovy pevný a tuhý a na dobu, kdy správná slova měla správný význam.
Pokusím se na několika příkladech přiblížit významový rozdíl slov pevný a tuhý a apelovat na chemickou veřejnost, aby udělala pořádek v základní terminologii.
Jsou chléb, brambory, mrkev, máslo, sýr, sádlo, kámen, cihla, ocel za běžných pokojových i venkovních teplot látkami pevnými nebo tuhými? Nebo lze a nejen v tomto příkladě, položit rovnítko pevný = tuhý? Logika našeho jazyka by nám měla jednoznačně říci, že kámen a ocel jsou tuhé i pevné, ale máslo, sýr, sádlo , do kterých můžeme zabořit prst , zřejmě pevné nejsou, jsou jen tuhé. Mají i jiné vlastnosti, jsou tvrdé nebo měkké, kujné nebo křehké, ale základní vlastností je, že jsou tuhé. Konstrukčních materiály jsou podle schopnosti odolávat namáhání (např. v tahu, tlaku, ohybu, střihu) různě pevné, ale všechny jsou tuhé.
Jak potom označit skupenskou přeměnu kapaliny odebráním příslušného skupenského tepla? Jak pojmenovat příslušné skupenské teplo? Na obzoru se rýsuje éra, ve které se bude dosahovat pevného skupenství pevnutím a ne už tuhého tuhnutím odebráním skupenského tepla už ne tuhnutí, ale snad zpevnění nebo dokonce zpevnutí?. Náš slovník se asi obohatí novými pojmy, např. i teplotou pevnutí nebo zpevnění místo zastaralého tuhnutí. Někomu to může připadat absurdní, jinému perspektivní. Co se stane s vodou když zmrzne? Zpevní nebo ztuhne? Co mám říkat ve výuce, abych byl "in"?
Až budu chtít usmažit řízek a budu hledat v příslušném regálu super nebo hypermarketu zpevněný tuk místu ztuženého, asi nepochodím. Ještě hůře bych dopadl, kdybych zpevněný nebo zpevnutý tuk požadoval na prodavačce obchodu s pultovým prodejem. Možná by i zavolala do příslušného ústavu z obavy, že by mohlo moje zatím neškodné jednání přerůst v nebezpečné, kdyby namítla, že zpevněným tukem nemůže posloužit.
Jsa emeritním učitelem dříve i technologie na našem odborném ústavu, musel jsem uvažovat o úpravě názvosloví ve výuce ztužování tuků.
Asi napíši novou učebnici o zpevňování tuků
a) hydrogenací,
b) proložením ocelovou armaturou nebo karbonovými vlákny,
c) oběma způsoby popsanými ad b) a
d) dosud tušenými i netušenými zpevňovacími postupy.
Výrobky by pak měly nést reklamní slogan: Zpevněnými tuky ke zpevněnému poprsí!
U mého zánovního vozidla zn. Škoda jsem zjistil korozí proděravěný lem zadního blatníku. Vzniklou díru jsem se rozhodl odborně opravit dvousložkovým tmelem. Ale zjistil jsem, že jej musím koupit nový, protože jsem kamsi založil složku působící ztuhnutí?, zpevnutí?, zpevnění? nebo obojí? a tužidlo? nebo pevnidlo? se samostatně neprodává. Nevhodné šktněte.
Diskutovaný diskutabilní (nebo nediskutabilní?) skupenský stav souvisí i jinak s denním životem našeho běžného občana. Kráčeje ráno ulicí Křemencovou do našeho ústavu, hodlaje poučit naše studenty o operacích v různých skupenských stavech, jsa v důchodu a maje proto v inkriminovaný den dostatek času, stanu v zamyšlení nad zajímavým tvarem a velikostí psího exkrementu. Jsa nažhaven na problém uvedený v nadpisu úvahy, odvážil jsem se dbaje zásad bezpečnosti (potenciální uklouznutí, ne-li pád) a hygieny (není třeba rozvádět) náročného experimentu. Dotýkaje se opatrně špičkou své zánovní obuvi povrchu exkrementu,
předběžně odhadnuv jeho sypný (vyměšovací ) úhel přibližně přesně na hodnotu 29°62´76´´, zjistil jsem opakovaně, že objekt mého zkoumání klade mému experimentálnímu počínání jen málo tuhý odpor, že vůbec pevný není, dá se snadno tvářet a poté svůj tvar tuhý, ne však pevný, podržet. V tu chvíli, v tom místě a v tom čase jsem dospěl k závěru o skupenském stavu předmětu mého bádání. Na základě zkušeností z experimentální práce jsem zjišťoval skupenský stav i dalších hromádek neizometrických tvarů a s jinými sypnými (vyměšovacími) úhly, pokud je svou nepozorností nezničili přede mnou kráčející chodci omezivší četnost a tím i statistickou spolehlivost mých náročných zkoušek.
Za každou zkušenost se platí. Bylo to i v tomto případě při odstraňování následků experimentu, které kladlo sice málo tuhý, ne však pevný, ale zato odporný odpor.
V diskusi výsledků mého poněkud neobvyklého experimentu, které nemohu ve vší skromnosti nazvat převratným objevem, i když jsem o něj usiloval, i na základě denními zkušenostmi ověřené, leč neprávem opomíjené skutečnosti, jsem dospěl k závěru, že je třeba rozlišovat význam slov pevný a tuhý a nejen jich. Jak by asi zněla věta v poněkud přeneseném smyslu: Obránci pevnosti kladli tuhý odpor, kdybychom ji vyjádřili slovy: Obránci tuhosti kladli pevný odpor. Tuhá látka tedy může být, ale nemusí, být pevná. Předpokladem pevné látky je ale vždy její tuhé skupenství.
Závěrem, jsa již pokročilého věku, je pro mě aktuální otázkou, co se se mnou stane až to se mnou , jak to zpívá Jarek Nohavica, definitivně sekne? Zpevním (zpevnu zní nelibě) nebo ztuhnu? Uvědomiv si význam těchto slov, už to vím!
Ing. Ivan Sedlák,
emeritní profesor zdejšího ústavu,(tedy Křemencárny)
Zlatý Ámos XIV. na dobu určitou